Ke Klecanům na výra

Už kvetou dymnivky

Děláme druhý pokus na výra nedaleko Klecan. Asi před měsícem jsme tu byli neúspěšně, ale táta ho nakonec před 14 dny slyšel. A když už sem jedeme, rozhodli jsme se vyrazit dřív a ještě za světla se projít v Klecanském háji. Ten je plný lidí, ale všichni poctivě s rouškami, šátky apod. Ne všichni je nosí celou dobu, ani nám to nejde,foukáme si do brýlí a ty se mlží. Ale rychle se zjevně všeobecně ujal zvyk jako s dálkovými světly. Jakmile zahlédneš člověka, roušku nahoru!
V lese zpívá spoustu běžného ptactva - budníčci, sýkory, brhlíci, špačci, drozdi, atd. Už vykvetly dymnivky - fialové i bílé, orseje jarní, fialky i sasanky pryskyřníkovité. Ptáků moc nevidím dobře na focení, tak alespoň to kvítí.
V šest se přesunujeme na místo, kde čekáme výra. Čekáme a koukáme po okolním ptactvu a posloucháme koncert červenek a kosů, pak už jen kosů, až do setmění. Nad hlavou prolétají netopýři. V 18:45 se najednou začně ozývat houkání. Je to on! Výr velký! Konečně po letech snahy se mi ho podařilo alespoň zaslechnout. Po deseti minutách jeho ustavičného houkání pak vyrážíme zpět k autu.

Kosí koncert se nesl vzduchem až do setmění