Přes Brdy na chatu

Brdy

Nové kolo je třeba pořádně otestovat, a tak jsem zase vymyslela pořádnější výlet. Říkla jsem si, že bychom si mohli na chatu zajet opéct buřtíky. Z Prahy se mi ale nechtělo a z Berouna rovnou to bylo takové moc trapné, tak jsem vymyslela, že nasedneme na vlak, vystoupíme v Příbrami a vezmem to přes Brdy (tou nejmíň kopcatou trasou, ale stejně s vystoupáním přes 500m), kde si dáme piknik v podobě kuřecí tikka masaly v termosce a dorazíme na chatu trasou něco přes 40 km. Vzali jsme si volno v pátek, abychom měli delší dobu na odpočinek na chatě a nějak kolem oběda jsme vyrazili.

Už v Příbrami cesta začínala do velmi nepříjemného kopce. Naštěstí tyto kopce byly asi ty nejprudší a i když prvních 12 km bylo jen stoupání, v brdech už bylo pozvolnější a snesitelnější. Vlastně lepší, než jsem čekala. Jak jsme začali sjíždět dolů, někde v půlce brd, jsme narazili na krásné rašelinné jezírko, kde jsme si dali oběd a pořídili pár fotek. 

Piknik u jezírka

Pak nás trasa zavedla do poměrně dosti velkého terénu. Díky za odpružené kolo! Ovšem jezdit přes pokácené stromy po lesní stezce do prudkého kopce nešlo ani na něm, a tak jsem musela na chvíli slézt. Zbytek cesty přes brdy byl pořád z kopce, a tak utekl velmi rychle. A pak mezi vesničkami už to bylo fajn, jen občasný kopec, který byla ale značně nepříjemný pro moje už unavené nožky. Na chatu jsme zdárně dorazili, z ledničky vytáhli připravené jídlo, které jsme sem v týdnu poslali po tátovi, který se tu chtěl stavit, a opekli si klobásky. 

Obědová pauza

Sobotu jsem strávila kreslením designu na bundy pro Slovenské IOGKF, ale světlým okamžikem byla grilovačka.

Točník

V neděli jsme pak pobalili, vyrazili rovnou na Hlavatici (fuj, to je snad nejhorší kopec ze všech. I přední kolo se mi odlepovalo od země!) a pak víceméně do kopce přes Líšnou, kolem Točníku, přes Zdice a pak moc pěknou cyklostezkou až na nádraží do Berouna. V Berouně jsme hned chytili vlak (ostatně jezdí každou půlhodinu) a nacpali se do jednoho cykloprostoru s koly. Jeli s námi další dva cyklisté, a po dvou otázkách si rovnou přisedli a zbytek cesty do Prahy jsme povídali o kolech atd. Byla to fajn cesta :)

Cesta tam přes Brdy

Scott Spark 960

Když mi Honzův táta vybral dvě kola - jedno starší model (2018) Scott Spark 960 celoodpružené a ve slevě z 56 990 na 45 990, kde měli zjevně poslední kus velikosti S, a druhé, s odpruženou vidlicí - Trek nový model za asi 34000, domluvila jsem si nejdřív zkoušku Scotta. Jezdilo se na něm pěkně, to odpružení je prostě něco. Nechtěli mi ho ale zarezervovat na dva dny až do pátku, ostatně, letos s tou karanténou je po kolech poptávka, a zítra prohlídku Treka nestihnu kvůli tréninku. Přejeli jsme tak nakonec do Harfa sportu rovnou a Treka, kterého naštěstí měli v připraveném stavu, jsem si mohla vyzkoušet. Po projetí se kolem dvou bloků, jsem ale měla jasno. Původně jsem nechtěla do kola moc investovat a ten Trek se mi asi i líbil víc, a mohl mít nosič a stojánek, ale... to odpružení se nedalo srovnat. Tak jsem rovnou dala vědět, že pro Scotta si přjedu v pátek a zatím mi ho mohli připravit...

S novým kolem už s novými rohy atd. před BikeStore

Hned v sobotu jsme vyrazili na výlet asi 42 km po Praze a byla to paráda! Terénem a to odpružení! Vůbec se nedá srovnat s mým starým kolem! No v neděli si moje kolo půjčila mamka a táta vyrazil na Honzovém. Vrátil ho až za tři dny, a rovnou mi řekl, že te´d si kvůli mě na svoje staré kolo už snad ani sednout nemůže a a´t mu koukám sehnat nějaké hezké. No já tomu ale taky nerozumím, že, a tak se vyplatilo jít po ozkoušeném a domluvila jsem tátovi ve stejné prodejně kolo stejné jako mám já. jen už musel mít nový model a tím pádem plnou cenu 56 990... A pak mi může říkal, jak jsem ukvapená, že si zkusím dvě kola a hned si jedno, a ještě tak drahé, koupím! :D