Sunday, November 13, 2011

Hal Caswell v Praze

Nějak se stalo, že mi na moje stránky na DeviantArt napsal Hal Cawell. Tedy, jeho jméno jsem se dozvěděla až později. Ale psali jsme si nějakou dobu, a krátce na to mi dokonce poslal knihu o kreslení ptáků, velmi inspirativní. Hal, přestože populační ekolog z USA, zrovna pracoval v Německu. A tak mi jednou napsal, že by zajel na víkend do Prahy. A když už tu bude, mohl by se třeba sejít s někým, kdo se zabývá populační ekologií u nás na fakultě.
Hledala jsem na stránkách a napsala někomu, kdo by o takové setkání mohl mít zájem. První člověk byl bohužel ten den nemůže, ale podivil se, jaké že to mám kontakty, že jde o opravdu známé jméno. Nakonec jsem domluvila s panem profesorem Herbenem, který se hned dotazoval, čím že já se to zabývám, když si píšu s tak významným vědcem.

S Halem pod svatým Václavem

Když Hal dorazil na Hlavní nádraží, vyzvedla jsem ho a zašli jsme na fakultu do Benátské, do pracovny pana profesora. Pak jsme se vydali do Literární kavárny na Karláku na kafe a čaj a pánové vdci mohli hovořit o populačně ekologických problematikách. Bylo to každopádně zajímavé setkání, které mi jakožto začínající studentce přinesl nabídku na práci na podobných tématech na diplomce. Za nabídku jsem byla sice vlemi ráda a vděčná, ale matematická ekologie.... matematika... - nic pro mě.
S Halem jsem pak prošla Prahu a 13.11. ráno jsme se vydali do Tróji. Byla mlha, jinovatka a kolem 9:00 jen pár stupňů nad nulou.
Pozorovali jsme potápky malé, 100-200 racků chechtavých, 50-100 lysek, 2 racky bouřní, kormorány, 3 hoholy, asi deset volavek, poláky chocholačky i velké. Viděli jsme dokonce jednoho nebo dva ledňáčky.
Pak přelétlo něco, co vypadalo podobně jako slípka, ale bylo to (myslím) větší a mělo dlouhý zobák. Když to přistálo, už jsme to nenašli. Nenapadá mě ale nic, co by to mohlo být, kromě chřástala vodního. Že by?


Mrazivé ráno v Tróji





Sunday, October 16, 2011

Bahňákářský víkend a schůze SVOB na Blatci


14.-16. října 2011

 Terénní ornitologická stanice Blatec
Uběhl další rok a opět přišel čas pro již pátou říjnovou schůzi SVOB, která se podruhé konala v terénní stanici ČSO na Blatci u Dívčic. Účast tentokrát nebyla tak hojná. Většina členů se omluvila, že se z různých důvodů nemůže dostavit. Sešli jsme se tedy v celkovém počtu 12 účastníků (z nichž 10 se účastnilo i schůze): Milan Frencl, Kryštof Chmel, Vojta Kubelka, Jirka Malina, Hynek Matušík, Roman Muláček, Martina Nacházelová, Mirek Ešus Šálek, Vláďa Štorek, Kuba Vlček, Aleš Vondrka a Ingrid, jejíž příjmení bohužel neznám.
První účastníci dorazili na místo již v pátek večer, aby se následně odebrali do hospody v nedalekém Nákří, kde jsme se občerstvili a ohřáli. Po návratu na stanici jsme ještě klábosili a zadýchávali hlavní obytnou místnost stanice, aby v ní nebyla až taková zima, než jsme šli spát. 

Překvapivě jsme potkali i rosničku 

Na sobotní ráno byla v plánu exkurze k okolním českobudějovickým rybníkům. Pro ranní mlhu jsme však vyrazili asi až v deset. Celý den se opravdu vydařil, neboť bylo krásné slunečné počasí a viděli jsme několik druhů bahňáků i dalších zajímavých ptáků. Byli to například kulíci bledí, hvízdáci euroasijští, hoholi severní, rákosník obecný, kolihy velké, ledňáček říční, vodouši šedí, tmaví, kropenatí, bekasiny otavní, jespáci obecní, jespák malý, jestřábi lesní, vlaštovky obecné, orli mořští, káně rousné, racek malý, moták pilich, čejky chocholaté a velké hejno hus. Také jsme se zatajeným dechem shlédli úchvatné představení, jehož hlavními aktéry byli orel mořský a lovená husa velká. Husa byla nejdřív v letu pronásledována nad hladinou Knížecího rybníka, a když si konečně sedla na hladinu, nedospělý orel začal podnikat výpady svými pařáty namířenými na krk své kořisti. V poslední chvilce se však husa vždy stihla na vteřinku či dvě potopit, aby tak unikla blížícím se spárům. Stal se z toho boj vytrvalosti. Po více než dvaceti neúspěšných výpadech to nakonec orel vzdal a odlétl si odpočinout na nedaleké stromy.


Blatec 

Byli jsme tak zabraní do pozorování, že jsme se jen stěží stihli včas vrátit na naši blatenskou základnu, kde se od 16:00 konala oficiální schůze SVOB. Po tom, co jsme probrali vše důležité, jsme se opět vydali do hospůdky, tentokrát ale do dívčické. Přívětivý personál nám vyčlenil celý sál, kde jsme se najedli následně se zájmem naslouchali vyprávění jednotlivých členů o jejich nedávných, mnohdy značně exotických výpravách do zahraničí nejen za bahňáky, doplněné nádhernými fotkami promítanými na zeď. Krátce po půlnoci jsme absolvovali krásnou noční cestu zpět na místo našeho ubytování. Zmrzlá tráva nám křupala pod nohama (aby ne, když bylo už 2,5°C pod nulou), a tak jsme vzali zavděk teplým spacákům ve vymražené terénní stanici. Topit v kamnech zanesených odpadky se ale nikomu nechtělo, a tak jsem bohužel doslova klepala kosu asi do 4 do rána, než se mi nějakým zázrakem podařilo usnout. Brrr.
Nedělní ráno pak bylo ve znamení balení a odjezdu všech zúčastněných s případnou zastávkou ještě u některého z vypuštěných rybníků.

Káně rousná



Sunday, May 1, 2011

Vítání u Žehuně na kolobce

 
Na Vítání netradičně na koloběžce
 
Na tradiční Vítání ptačího zpěvu u Žehuně jsem se letos vydala na svojí ptáčkařské kolobce. Z Libice nad Cidlinou jsem dojela až k Žehuni. Tam už mě čekal táta s Kettynkou. Cestou jsem pozorovala spoustu nejen zpěvného ptactva - strakapoudy, hrdličky zahradní, rehky domácí, slavíky, drozdy, kosy, jiřičky, vlaštovky, zvonohlíky, atd.

I naše Ketty si užívá sluníčka

Na Žehuni Mirek Jelínek a Lubor Urbánek tradičně chytali. Z těch zajímavějších druhů, co jsme v okolí viděli, bych zmínila první rorýse, oba druhy bramborníčků, rákosníky proužkované, obecné i velké.

Lapený a okroužkovaný rákosník proužkovaný

Po Vítání jsme se jako obvykle přesunuli k nedalekému Proudnickému rybníku. Tam jsme pozorovali čírky modré, husy, zrzohlávky. Nad hladinou se prohánělo spoustu rybáků černých (napočítali jsme jich 21-26) a také dva racci malí.

Bramborníček hnědý na loukách u Žehuně

U hráze rybníka nebo v louži na vedlejším polijsme zaznamenali i několik bahňáků - čejky, pisíka obecného, vodouše bahenní, kulíky říční a asi jespáka bojovného.

Racek malý na Proudnickém rybníce