20. výročí IOGKF v ČR se sensei Nakamurou a sensei Erniem

Seiza

Ráno jsme převezli věci z jedné školy do druhé s větší tělocvičnou. S hradeckými karatisty jsme pak věšeli obr plachtu, zatímco Jarda s HOnzou opět jeli vyzvednout senseie. Rychle jsme připravili stolek na registraci, občerstvení atd. a cvičení mohlo pomalu začít.

Tensho bunkai

V 9 ráno začínal trénink pouze pro černé pásy. Byli jsme rozděleni na dvě skupiny - 1. až 3. dan a 4. dan výše. Naši skupinu si vzal sensei Ernie, nechal nás zacvičit Tensho kata a následně nám ukázal pět bojových aplikací (bunkai) této kata, která nyní ale primárně "bojová" není. Velmi zaímavé cvičení, které jsem si hned běžela zapsat do notýsku :)

Nakamura sensei nás učí se uvolnit

V 10 začínal trénink pro všechny. Sensei Ernie si vzal do vedlejší tělocvičny děti, zatímco sensei Nakamura vedl rozcvičku. Ale zdaleka ne typickou. Téměř celý blok jsme strávili snahou při různých navazujících cvičeních uvolnit tělo, používat všechny klouby a spoje a svaly k tomu, aby naše technika vycházela z hara a byla rychlé. Vůbec to nešlo snadno a sledovat senseie Nakamuru bylo až neuvěřitelné. Vysvětloval nám, jak se pohybovat "like a whip", což bylo širší české veřejnosti nahlas přeloženo: "Pohybujte se jako bič!" Když to sensei Nakamura slyšel, nevydržel se nesmát a od té doby se rozhodl zapojit hezké české slovíčko do svého výkladu: "Move like a <bič>!"

V dalším hodinovém bloku jsme byli rozděleni na skupinu barevných a černých pásů. My jsme měli opět senseie Nakamuru, který s námi pracoval na našich přesunech a schopnostech uhnout někomu/něčemu z cesty. To jsme procvičovali ve dvojicích, následně ve čtveřicích, pak až v 6 lidech, což už bylo celkem náročné a občas se strhlo ve strkanici. Zvlášť když na moje kolo přišel prostorově nezanedbatelný sensei Paul a téměř vždy zezadu do mě narazil jakožto sedmá osoba a do toho všeho vnesl ještě větší chaos!

Ernie sensei a jeho kombinace

Na další téměř hodinový blok si senseiové prohodili skupiny a sensei Ernie nás přišel učit kombinace, které má zjevně rád, neb je učí často. Jen si je tak rychle zvládnout zapamatovat! Cvičila jsem ve dvojici s Ruth (nevím, jak přesně se to píše) z Německa. Měla moc hezké techniky a o něco lepšího pamatováka na kombinace, tak se mi s ní cvičilo moc hezky. No, není divu, později jsem zjistila, že má 3. dan.

...které se snažíme napodobit

Poslední blok na naši skupinu vyšel opět sensei Nakamura. Rozhodl se projít s námi Sepai kata. Od minulého gasshuku na Slovensku už si ji pamatujeme o poznání líp, a tak mě to neděsilo a dokonce jsem se ani neuchýlila do skupiny lidí, kteří katu neuměli a sensei Roy ji tak s nimi šel dozadu zkoušet krok po kroku.
Zbylá větší skupina několikrát katu zacvičila, pak nás sensei Nakamura posadil a zacvičil ji sám, krok po kroku, přičemž skoro v každém z nich vysvětloval detaily, které neznáme. Modlila jsem se tak, abych vše udržela do konce semináře a zvládla si všechny podrobnosti poznamenat.

Kata Sepai

Po tréninku, který skončil ve dvě hodiny, jel Honza s Jardou opět se senseii do hotelu. Já a pár dalších z našeho dojo jsme zůstaly a poklidili, pozhasínaly, zamkly.
S Honzou jsme pak jeli domů, ale na odpočinek jsme tam měli asi tak 40 minut. Alespoň akorát na vypití čaje! V pět jsme se vydali zpátky. Honza mě vysadil v restauraci, kde bude od 7 Sayonara party a jel pro senseie Paula a Petera, kteří se sem chystali dřív, aby mohli něco probrat se slovenskou bandou. Já jsem mezitím dostala propůjčeno razítko se jménem senseie Nakamury určení k orazítkování členských průkazů všech cvičenců - něco jako taková malá docházka či sbírání akcí. Evička mezitím třídila orazítkované průkazky podle národnosti.
Když začala Sayonara party, párkrát jsem využila pohostinnosti bratří ze Slovenska, kteří si přinesli notnou zásobu slivovice. Docela se jim i s mým malým přispěním podařilo přiopít senseie Petera, který se po každém panáku téměř zadusil. Nakonec neodolal zkusit jeden ani sensei Nakamura, když si přišel přisednout k našemu stolu, neboť je jeho zvykem všechny stoly obejít.

Zlatým hřebem Sayonara party bylo vyhlášení zkoušek na černý pás, které proběhly dnes odpoledne po cvičení. Všichni tři absolvovali úspěšně. Což znamená, že Radko z našeho dojo je nový černý pás a Petr z Brna získal už druhý dan. Velká gratulace!
Když jsem se pustila do jídla, sensei Nakamura pak zavolal i moje a Honzovo jméno, aby nám předal certifiáty o složení této zkoušky loni v létě na Okinawě. Vysvětlil, že zlatý tisk je dělaný celkme vzácnou tradiční japonskou technikou. Na certifikátu je i podepsán sensei Morio Higaonna, což mu dodává o to větší hodnotu. Nezbývá než je zarámovat a najít jim příhodné místo na zdi.

S Honzou jsme dostali certifikáty o složení zkoušky na černý pás, kterou jsme absolvovali v létě na Okinawě. Na fotce se senseii a třemi dešními úspěšnými zkoušenými

 

<< Den I          Den III >>