Do Modřanské rokle za skorcem

Koronavirus už snad nemůže způsobit víc zákazů - zavřené hranice, obchody s výjimkou nejdůležitějších potřeb, zavřené školy a univerzity, veškerá sportoviště, lázně, restaurace, zrušená letadla a taxi a všechny různé akce... Myslela jsem, že víc už se toho zrušit nemůže. A ejhle, karanténa pro všechen národ - nevycházejte z domu kromě cesty do práce, pokud zatím chodíte, cesty za příbuznými, do obchodu nebo na úřad. Jen parky a výlety do přírody zatím nezakázaly. Naopak byly nakázány roušky každému, kdo vyjde na ulici. A ještě vymezené čtyři hodiny přes oběd, kdy mohou nakupovat pouze lidé na 65 let.

Covid-19 vyprázdnil Karlův most

No, dnes ale předpověď nelhala, že má přijít krásný jarní den a až 18°C. Výlety ven nezakázali, tudíž já beru koloběžku, Honza kolo a jedeme do Modřan. Neb Praha je nyní bez turistů, nedalo nám to nestavit se na Karlově mostě. Bývá přeplněný a na kole se na něj tedy pochopitelně nesmí. Dnes ale opravdu nehrozilo, že bychom tam někoho smetli. Tudíž jedna památeční fotka. Takhle prázdný Karlův most (ještě těsně před polednem) jsem asi ještě neviděla a možná už ani neuvidím. A na koloběžce bych si tam v běžném provozu též netroufla.

 Skorec vodní (Cinclus cinclus)

 

V Modřanech jsme měli sraz s Honzovým tátou na elektrokole a společně jsme pokračovali kolem letiště Točná, kde jsme pozorovali dva krkavce, do Modřanské rokle. Tady jsem doufala v objevení skorce vodního. Tak jsem upozornila ostatní, ať vyhlíží. Sotvo jsme do rokle vjeli a Honzův táta už volá: A co je támhleto? No co by, skorec! Fotím, fotím, nakonec ulétnou dva. A zjistila jsem, že jsem koukala na jiného než oba Honzové.

Modřinka hledá příhodnou hnízdní dutinu

O kousek dál jsme zaznamenali konipase horského. Kromě toho všude všechno zpívá. Hlavně koňadry, pěnkavy, červenky a budníčci menší už jsou také všude. Ozval se dost možná i datel - jen klepáním, ale přišlo mi dost rychlé na to, aby šlo jen o strakapouda.
Někteřé ptáčci zpívají, jiní už hledají vhodná místa pro hnízdění. Modřinky okukují dutinky ve stromech, brhlík se vyhřívá na budce. Tak že by?
Stavíme se u rodičů na špekáčky k obědu, dorazíme se koláčem a jedeme podíl Vltavy zpět. Dnes 56 km.

... a brhlík možná už našel :)