U přívozu
Opět nás čekal výlet, tentokrát jsme ho naplánovali i s piknikem. ráno jsem uvařila květákovou polévku, naplnila ji do nahřátých termosek a nakonec až v poledne, když jsme konečně vymysleli trasu, jsme vyjeli. Na řídítka jsem si navlékla nové návleky na ruce a bylo to parádní, bylo v nich teploučko, až se mi ruce ještě v tenkých rukavicích potily :)
Autoportrét
Dnes hlásili 10°C a sluníčko, ale později hlášená inverze přišla dřív, takže byla všude mlha, lezavo a cca 6°C. My se ale nenechali odradit, jeli jsme tradiční cestou do Klecánek a podél Vltavy dál, křivolakou cestičkou až do Máslovic, kde jsme plánovali chytit přívoz. Už půl hodiny předem nám navigace hlásila dojezd minutu po odplutí přívozu, tak jsme na to šlápli. Trochu terénní cestičkou to nějak dramaticky rychle nešlo, ale dlalal jsem, co jsem mohla. Nakonec jsme dorazili přesně v čas odjezdu, ale pán přišel o pár minut později, tak jsme se v klidu nalodili a přeplavili se. Byli jsme jediní pasažéři. Už od tohoto sprintu na loďku jsem měla tep stále kolem 150, a to se po cestě domů moc nezměnilo.
Od Vltavy jsme vyšlapali asi 4 km dlouhý kopec, abychom ho v Roztokách sjeli zpět k Vltavě. Našli jsme hezkou lavičku, kde jsme si dali piknik. Polévka byla ještě příjemně teplá a výborně prohřála. O pár km dál přišel čas na Horalku a teplý čaj.
Museli jsme přenést kola přes koleje, abychom se neodpojili od Vltavy a po jejím břehu jeli celou cestu zpět. Stehna tuhla, jak bylo chladno, ale nakonec jsme ujeli 52 km! :) Polar mi říkal, že to byla extrémní zátěž, ze které se budu vzpamatovávat 4 dny :D No vyřízená jsem byla, to je pravda.
Piknik u Vltavy
Honza mi už po cestě dělal hezké vidiny toho, jak si doma dáme teplou sprchu, uděláme kakao z farmářského mléka, zahrabem se na gauči pod peřinu. kouknem na film a objednáme si k němu pizzu :D No taky jsme to udělali, až na to kakao. Oba jsme byli líní se zvedat :D
No comments:
Post a Comment