Dnes mělo být hezky a bylo také zvolna na čase rozloučit se pro letošek s chatou. mamka slyšela v televizi, že prý rostou bedly, a tak se rozhodla jet taky a rozhodla se nás štvát s tím, že vyrazíme už v 6 ráno. S tátou jsme byli proti, protože do 7 je ještě tma, ale mamka byla ochotná udělat jen kompromis s 6.15. Jakmile jsem tuto informace sdílela s Honzou, rozhodl se nejet :D jak se dalo čekat, na chatu jsme dorazili ještě za šera. Mamka byla ale jak divá, že musíme rychle obejít okolí chat, jeslti tam nejsou bedly, než přijedou další chataři. no, výjimečně měla pravdu. bedel s krásnými pevnými rozvitými klobouky jsme jen kolem chaty a u skály našli snad tři košíky. Svoji várku jsem doplnila čirůvkami fialovými, kterých jsem našla kolo.
Jen co jsme bedly rozprostřeli po balkoně a vyprázdnili tak košíky, vyrazili jsme hned do lesa. Tam už to taková sláva nebyla, ale každý jsme košík nasbírali. Převážně bedel, občas doplněných nějakým klouzkem, hřibem a já taky nezanedbatelným množstvím čirůvek. Mamka také našla čarodějné kruhy a volala tátu na pomoc, táta jí ale místo toho zakázal je sbírat, že prý se hůř tráví či co. Taky se mě snažil přesvědčit, ať vyhodím i ty své a nechám si jich jen pár. Já mu ale nevěřila ani slovo. Však mě je dřív sám učil sbírat a pamatuju si, že má jít o výbornou houbu. Našla jsem tedy na internetu několik článků potvrzujících moji teorii bez sebemenší zmínky o tom, že by se snad měly hůř trávit, takže maka byla akorát naštvaná, že v lese nechala takových hub. No, i tak jsme jich měli víc než dost. Vážně jsem to nečekala.
Stavili jsme se ještě v zahradnictví, já chtěla najít mirabelku, tu ale neměli, a tak jsem výjimečně odešla ze zahradnictví s prázdnou. K obědu jsme si opekli klobásky, odpoledne uklidili chatu, oistili houby, táta vypustil vodu.
Krom toho jsme chodili a koukali před chatou, kudy asi vede pozemek, který je zrovna k prodeji. část pozemku je totiž místo, kudy jezdíme k vratům a kde parkujeme auto. Rádi bychom ho koupili, ale ne celý, protože celý pozemek na prodej má asi 6000 m2 a táhne se jako úzký pruh polem až skoro k Ottovi - potravinám.
Cestou do Prahy jsem si prosadila zastávku na farmě Stehlík, kde jsme si koupili v mléčném automatu několik litrů mléka, a pořídili farmářský tvaroh. Litr mléka za 14 korun, a tak výborného! Tady nejsem naposledy. Večer jsme si dali už tedy doma bedlové řízky :)
No comments:
Post a Comment