Tři týdny na chatě

1.-20.7.2020



Nastal opět začátek srpna a s ním můj tradiční pobyt na chatě. Táta se chystal přijet až 13., a tak, přestože jsem měla naplánováno být tu dva týdny, jsem zůstala tři. Bohužel bez dovolené, kterou si stále šetřím na teoretický listopadový zájezd do Etiopie. Ale případy výskytu koronaviru u nás i v Etiopii začínají stoupat, tak kdo ví, jak to bude :(

Na chatě jsem tedy notnou dávku času strávila kreslením. Odpoledne jsem si ale spíše občas něco zacvičila (kettlebell, taiji, karate), ale spíš šla na vycházku. Neopomněla jsem zalévat svoje dýně. Na konci pobytu už je celkem šest zárodků plodů, z toho jeden tedy už celkem velký zelený plod. Juchů!
O posledním víkendu před mým pobytem jsme sem také dovezli stařičkou pračku z dojo. Konečně! Tak moc jsem tu chtěla pračku a nakonec jsem sehnala zadarmo. Pračku jsme umyli a hned byla otestována! Velký nápor zažila hlavně, když na tři dny přijela s tátou i máma a rozhodla se celou chatu vygruntovat, vyházet starý nepříliš voňavý nábytek a vyklidit obývák, který plánujeme trochu předělat. Nová podlaha, nábytek a tak. Díky bohu nefunguje televize, takže mamka musela odjet, aby viděla pořad o Gottovi. Bohužel tedy o den později a ještě přiměla tátu, aby ji odvezl až do Prahy místo na nejbližší vlak, ale konečně byl klid. 

Jestřáb lesní - Broumy

Poslední týden s tátou jsme podnikali vycházky do spíše vzdálenějších míst, kam jsme popojeli autem, třikrát do nově objeveného nádherného NPR u Broum. Jednou i s mámou, jednou s Honzou, který na závěr našeho pobytu přijel na 3 dny.

Broumy

To bylo asi i nejzajímavějším ptačím výletem, i když mnoho spešl druhů se neukázalo. Potkali jsme tam ale kuňky žlutobřiché.

Kuňka žlutobřichá

Na chatě to žije jako vždy - hejna vrabčáků a nejrůznější ptáčci u jezírka. Letos jsem tu ale nepozorovala žádného strakapouda, jen žluna nám několikrát odlétla ze zahrady. Zajímavým návštěvníkem, co se pásl ráno u malin, byl taky zajíc... Další den byl zvenku před brankou a třetí den na zahradě sousedů....
Nejzajímavějším pozorováním byl asi přelet čápa černého přímo nad zahradou! Za zmínku stojí i pěvuška modrá pod tújemi.

Ke konci jsme pak podnikli ještě jeden výlet na ptáčky a to i s Honzou, do Brd. Jehličnatý les byl po vlhkém červnu a červenci plný hub, viditelných už od cesty. A nebo odřezků obrovitých hřibů. Bohužel jsme s sebou nevzali nic, do čeho bychom mohli houby sbírat.

V lese jsme došli na lokalitu, kde se v hnízdní sezóně vyskytoval datlík tříprstý. Chodili jsme kolem a strávili tu alespoň hodinu honbou za každým klepáním. Zdrojem byl ale vždy datel nebo strakapoud. Díky nim jsme však pozorovali hejnko sýkor parukářek a uhelníčků, a také křivek. Pěvušku modrou, pěnkavu, šoupálky, brhlíky, a vlastně všechno toto různé ptactvo. Jen datlíka přes veškerou snahu ne.

Křivka obecná

Poslední sobotu konečně bylo hezké počasí a čas, abych projela svoji koloběžku. Přede mnou to už stihli táta i Honza >:( Udělala jsem si hezký, 46km výlet k Radnickému lomu hezkými lesy a pak vesničkami. Cestou zpět jsem narazila na myrobalány. Chtěla jsem najít nějaké špendlíky a natrhat si na marmeládu, ale myrobalán taky fajn! Vyjeli jsme na ně druhý den s tátou. Poslední komplikace před odjezdem byl mrtvý skútřík. Táta se chtěl v pátek projet, ale po otočení klíčkem se ani nerozsvítil. V místním servisu jsme nakonec objednali novou baterii, která přišla v pondělí, táta mi ji nainstaloval (a jel ji hned otestovat), a já mohla nakonec bez problémů odjet do Prahy. Ah, chatička mi bude chybět!