U rybníků v Rožďalovické oblasti jsme už byli, ale jeden z rybníků,
který není snadno přístupný, jsme tehdy vynechali. Takže tentokrát jsme
jeli právě k němu. Pilský rybník s mnoho zátokami a břehy porostlými
rákosem je obklopen lesy. Ještě jsme ani vodu neviděli, a už bylo slyšet
mnoho hlasů, nejvýrazněji se ozývaly lys
ky.
Z břehů lze jednotlivé části rybníka prohlédnout, pomohl nám i posed.
Hned z kraje jsem viděli množství lysek černých, poláků velkých a
chocholaček, 4 potápky roháče, jednu potápku malou, osamělou husu velkou
stojící v rákosí, dva samečky a jednu samičku čírky obecné a dole
kousek pod námi se proháněli dva budníčci menší. Naše počínání sledovala
nebojácná červenka obecná. Vysoko z korun stromů se ozývali brhlíci,
sýkory a dlasci tlustozobí. Rozhodli jsme se jít podél hráze, abychom
prohlédli i další zátočiny. V lese nám přes cestu přelétl krásný sameček
strakapouda prostředního a později nás překvapila ještě samička. Na
hlavní hrázi jsme vyplašili konipasa bílého a dva konipasy horské. V
dáli z rákosí vyletěli 2 motáci pochopové a plachtili nad vodou. Jinde
nad lesem se rýsovaly obrysy páru jestřábů lesních. Přes rybník
přeletěla asi padesátka kormoránů velkých a další dvě husy velké, které
jsme vyplašili z hladiny. Na rozhraní pole a lesíka se před námi zvedlo
asi dvousethlavé hejno především pěnkav obecných, namíchaných s jikavci,
strnady obecnými a rákosními. Kousek dál jsme potkali několik drozdů
zpěvných, mezi nimiž se objevil alespoň jeden drozd kvíčala. Přes pole
ještě za hlasitého krákání přelétly dvě vrány obecné černé. V úzké
dlouhé zátoce rybníka rámované rákosem jsme se zastavili, abychom si
prohlédli pár labutí velkých, dva samečky čírky modré a jednoho samečka
se dvěmi samičkami kopřivky obecné. Dál už cesta nevedla, a tak jsme
rybník obešli zpět a vyšplhali na jeden těžko dostupný posed skrytý v
korunách dvou bříz. Měli jsme odsud výhled do další zátočiny, kde jsme
viděli další kopřivky, takže jsme na tomto rybníku napočítali celkem pět
samečků a stejný počet samiček. Ještě se s námi rozloučil budníček
menší a dva mlynaříci dlouhoocasí, pak už jsme se ale museli vydat zpět
do Prahy.
ky.
Z břehů lze jednotlivé části rybníka prohlédnout, pomohl nám i posed.
Hned z kraje jsem viděli množství lysek černých, poláků velkých a
chocholaček, 4 potápky roháče, jednu potápku malou, osamělou husu velkou
stojící v rákosí, dva samečky a jednu samičku čírky obecné a dole
kousek pod námi se proháněli dva budníčci menší. Naše počínání sledovala
nebojácná červenka obecná. Vysoko z korun stromů se ozývali brhlíci,
sýkory a dlasci tlustozobí. Rozhodli jsme se jít podél hráze, abychom
prohlédli i další zátočiny. V lese nám přes cestu přelétl krásný sameček
strakapouda prostředního a později nás překvapila ještě samička. Na
hlavní hrázi jsme vyplašili konipasa bílého a dva konipasy horské. V
dáli z rákosí vyletěli 2 motáci pochopové a plachtili nad vodou. Jinde
nad lesem se rýsovaly obrysy páru jestřábů lesních. Přes rybník
přeletěla asi padesátka kormoránů velkých a další dvě husy velké, které
jsme vyplašili z hladiny. Na rozhraní pole a lesíka se před námi zvedlo
asi dvousethlavé hejno především pěnkav obecných, namíchaných s jikavci,
strnady obecnými a rákosními. Kousek dál jsme potkali několik drozdů
zpěvných, mezi nimiž se objevil alespoň jeden drozd kvíčala. Přes pole
ještě za hlasitého krákání přelétly dvě vrány obecné černé. V úzké
dlouhé zátoce rybníka rámované rákosem jsme se zastavili, abychom si
prohlédli pár labutí velkých, dva samečky čírky modré a jednoho samečka
se dvěmi samičkami kopřivky obecné. Dál už cesta nevedla, a tak jsme
rybník obešli zpět a vyšplhali na jeden těžko dostupný posed skrytý v
korunách dvou bříz. Měli jsme odsud výhled do další zátočiny, kde jsme
viděli další kopřivky, takže jsme na tomto rybníku napočítali celkem pět
samečků a stejný počet samiček. Ještě se s námi rozloučil budníček
menší a dva mlynaříci dlouhoocasí, pak už jsme se ale museli vydat zpět
do Prahy.
23. března 2008
No comments:
Post a Comment