Před Vánoci jsme v rámci Garmin výzvy měli v plánu ještě stihnout krátkou, cca 20 km vyjížďku na kole. Přestože měl Honza volno, jel ještě na většinu dne do práce. Vrátil se asi ve 14.45 a nakonec jsme se rozhodli fofrem vyjet, protože zítra má prakticky celý den pršet.
Na kole skoro do Klecánek a splnění 250 km za prosinec
Vyjeli jsme jen rychle směrem Klecánky, tak, abychom najeli 21 km. Mně do splnění 250K výzvy chybělo asi 14 km, Honzovi 21. A protože jsme vyrazili asi 15:15, jeli jsme celkem svižně. Až jsem po vzoru jednoho tatínka se synem v závěsu, kteří nás za tu cestu křižovali asi 4x tam a zpět, jsem se zkusila za Honzu zavěsit do tandemu, když začalo foukat, a hle! Ono je to vážně lepší!
Na konci cesty
Jen mě za chvíli bolely nohy i z té jízdy asi 23 km/h proti větru. Ostatně ještě mám možná nohy trochu unavenější z nedělního výletu a ze dvou Taiji tréninků.
Nakonec jsme v Tróji museli zastavit, abychom si svlékli každý jednu vrstvu, bylo totiž hrozné horko. A jen jsme to udělali, začalo pršet. Naštěstí jen trošičku a zanedlouho to přešlo. Každopádně jsem ale díky tomu po jízdě těsně za Honzou byla celá od bahnitých kapiček...
Když jsme ujeli 10,7 km s průměrnou rychlostí 20 km/h, Honza vytáhl Horalku. Já ale neměla hlad, tak jsem odmítla. Tedy kromě ochutnání O:)
A vyrazili jsme zpět. To jsem se už ale odmítala štvát. Stejně jsme ale jeli rychleji než obvykle. Postupně se stmívalo a most do Holešovic byl krásně nasvětle ný, tka jsme udělali pauzu na focení. No byla jsem celkem unavená, vysloveně se těšíc na slíbený Jardův vyšťavovací poslední předvánoční trénink.
Naštěstí, jen co jsme se vrátili nám Jarda na dotaz, jak s tréninkem, odepsal, že nestíhá... Dali jsme si tedy večeři, medovník s matchou, já ozdobila stromek, zatímco Honza doumyl okna, ale před tím vším volal táta asi 5 min po tom, co Honza dal fotky z výletu na FB.
No ano, šel mi vynadat, že jsme ho nevzali taky. Kolo měl dnes v servisu a chce jezdit. No ale to jsme v tom spěchu nestihli. Nakonec říkal, že byl stejně v práci, ale to mu nezabránilo v tom, aby mi vyčinil... A mamka nás prý viděla v Libni přes silnici, když jsme vyráželi, kd1yž akorát jela od zubařky.
Holešovický most
No comments:
Post a Comment