1.-8.8.2020
Letos bylo v plánu po několika letech opět uspořádat červnové karate soustředění v Chorvatsku, ale Covid to znemožnil. Jarda tak vymyslel alternativní plán, že bychom si pronajali chatu třeba pro deset lidí, udělali si dovolenou a cvičili. Nakonec sehnal chatu v malé Morávce a 2.8. jsme se tam na týden vypravili. Jel Jarda s Míšou a Sebíkem, Evička s Bobem a se Zdeňkem, Igor s Milkou, Libka a já s Honzou.
Cesta byla dlouhá a při kroužení a hledání chaty v Malé Morávce jsme v podezřelé zapadlé uličce, kam nikdo nejezdí, ale kam nás hnala navigace, potkali Igora. Tak jsme dojeli všichni naráz. Měli jsme půl chaty se samostatným vchodem, saunou, společným bazénem a tenisovým kurtem.
První den jsme vyrazili na menší túru - asi 11 km k Bílému vodopádu. Všude, už od Karlovy studánky, ze které se vycházelo, bylo mraky lidí. Vodopády byly krásné, i různé dřevěné chodníčky, mustky, žebříky a skály, přes které jsme se museli dostat. jen kdyby tu nebyl takový dav...
Odpoledne jsme si na zahradě dali trénink, doku dnes nepršelo. Vedl ho Jarda a asi hodinu a půl jsme cvičili první tři kata s jejich bunkai a Renzoku kumite všech tří.
V pondělí jsem vstala brzy a než se vzbudili ostatní, zacvičila jsem si trochu Taiji. Jak předpově´d hlásila, celý den pršelo, tak jsem navštívili přecpanou jeskyni. Většina chtěla jít do wellness centra, ale my s Libkou jsme si raději dali zbytek špaget a zahřáli saunu zpět na chatě. Ostatní šli na oběd do restaurace, ale většinu chuť na akvapark pak také přešla, a tak jsme nakonec byli jediní vysaunění :D
Úterý byl líný den. navštívili jsme zámek, malý pivovar a zajeli kus (kam jsem musela řídit, protože Honza nemohl odolat ochutnávce piva...) do pěkného arboreta. Půl dne pršelo, ale večer jsme zvládli grilovačku.
Ve středu jsme se trochu prospali a naše skupinka jen zajela autem k rozhledně a vyšlapala schody nahoru. Poobědvali jsme japonské kari, které jsem přivezla z Prahy pro všechny, aby se nestihlo zkazit, šli jsme na koláč a já odpoledne vytuhla. Doteď jsem byla jediná, kdo přes den nepospával, vstávala jsem první, ale dnes už to nešlo. Po večeři jsem si šla sednout ke krbu ven, kde byl už jen Igor s Jardou, a pak jsem jen s Jardou povídala do noci. Nenápadně jsem mu podstrčila nápad, e bychom mohli opět udělat tréninky pro pokročilé. Jarda byl pro.
Ve čtvrtek jsme naplánovali výlet na Praděd. Vyjeli jsme autem docela nahoru, skrz mlžný les. Kde les končil ale mlha stále neopadla, a tak jsem toho na 4km cestě moc neviděli. Na rozhledně jsme si jen v restauraci dali horkou čokoládu a na rozhlednu jsme ani nešli. Vlastně byla nejdřív pro špatné počasí beztak zavřená. odpoledne jsme hráli trochu tenis, já tedy minimálně. Stejně nám to nešlo :D
Tohle byl poslední společný večer, protože Kulikovci zítra odjížděli na svatbu. Narychlo jsme večer ještě udělali jeden trénink pod vedením Igora. cvičili jsme kombinace ve dvojicích i samostatně s přesuny podle sensei Bakkiese. Pak jsme projeli většinu kata, co jsme znali. Skončili jsme Sanseru a jejími bunkai.
Po dvouhodinovém trninku Jarda navrhnul, že jdem do bazénu. Já tam ještě nebyla, voda nebyla nejteplejší, a tak jsem chtěla jít pryč. Stála jsem proti Jardovi, vysvětlujíc, že se mi nechce, když... jsem úplně viděla, že po mě skočí a hodí mě tam. Skočil. Akorát když jsem uskakovala pryč, ale stejně mě chytil. Chvíli jsme se přetahovali, než si Jarda zavolal na pomoc Hoznu, který se tedy zdržel (no to měl štěstí!) a pak Igora. Libka s Evičkou se mi snažily pomoc, ale jen do chvíle, než se Jarda zeptal, jestli do toho bazénu chtějí taky... Předala jsem Evičce alespoň svoje brýle, neb situace byla již kritická. Volala jsem též na pomoc Honzu, ale ten dělal, že tam vůbec není. No to si vypije! No do bazénu jsem letěla pěkným obloukem. Když jsem vylezla a hodila nasupený výraz po Honzovi, ani moc nepřemýšlel, a celý oblečený, jak byl, raději do bazénu skočil taky. Věděl, že tomu by se nevyhnul. No stejně mu to nedaruju!
Poslední den jsme už bez Kuliků udělali výlet k rašeliništím Rejvíz. Bylo tam nádherně. Večer jsme zpívali s Igorovou kytarou a dopili zbytky Igorova ovocného vína. celkem jsme zvládli za týden asi 18 lahví? Tedy asi v 5 lidech, když jsme se nechtěli moc opíjet.
Dovolená to byla skvělá, i když jsme toho karate nakonec tolik nezvládli :D
No comments:
Post a Comment